diff --git a/nahodne-jevy.tex b/nahodne-jevy.tex
index 6bec564..bf31279 100644
--- a/nahodne-jevy.tex
+++ b/nahodne-jevy.tex
@@ -17,7 +17,7 @@ Pro ilustraci uvedeme následující motivační příklad, kde podrobně popí
 	\end{proof}
 \end{example}
 
-Tato jednoduchá intuice však selže v případě nekonečné (nespočetné) množiny $\Omega$, neboť jak již čtenář jistě ví z přednášky základů teorie míry, na nespočetné množině neexistuje "rozumný" způsob, jak měřit množiny. Musíme proto pracovat pouze s jistou třídou podmnožin $\Omega$, které budeme říkat $\sigma$-algebra.
+Tato jednoduchá intuice však selže v případě nekonečné (nespočetné) množiny $\Omega$, neboť jak již čtenář jistě ví z přednášky základů teorie míry, na nespočetné množině neexistuje ``rozumný" způsob, jak měřit množiny. Musíme proto pracovat pouze s jistou třídou podmnožin $\Omega$, které budeme říkat $\sigma$-algebra.
 
 \begin{definition}
 	Nechť $\Omega \neq \emptyset$ je množina a $\mathcal{A} \subset 2^\Omega$ soubor jejích podmnožin. Této množině $\mathcal{A}$ říkáme $\sigma$-algebra, jestliže jsou splněny následující podmínky:
@@ -80,4 +80,5 @@ Přímo z této definice již můžeme odvodit pár základních vlastností pra
 	\end{proof}
 \end{theorem}
 
-\hfill \textit{konec 1. přednášky (17.2.2025)}
+\hfill \textit{konec 1. přednášky (17.2.2025)} \newpage
+
diff --git a/skripta.pdf b/skripta.pdf
index 65141c7..011a02b 100644
Binary files a/skripta.pdf and b/skripta.pdf differ